CHKO Beskydy chce s obcemi a kraji regulovat počet návštěvníků
Správa CHKO Beskydy chce regulovat počet návštěvníků na nejvytíženějších místech jako například Lysá hora či Pustevny. Docílit toho chce například výstavbou záchytných parkovišť, podporou kyvadlové autobusové dopravy či propagací méně známých cílů. ČTK to řekl zástupce vedoucího Správy CHKO Beskydy Jiří Lehký. Ročně moravskoslezské pohoří navštíví přibližně 1,5 milionu turistů.
Vysoká návštěvnost podle něj s sebou přináší negativní jevy, jako jsou nelegální vjezdy a parkování. Ale i tlak na výstavbu parkovišť a další infrastruktury jako stánky s občerstvením či nabíjecí stanice. I proto chce CHKO ve spolupráci s obcemi a kraji návštěvnost regulovat. “Když už je někde lidí příliš, domorodci ani návštěvníci se tam už necítí dobře. O důsledcích vysoké koncentrace lidí na přírodu nemluvě,” řekl.
Správci chráněné oblasti odhadují, že přibližně dvě třetiny turistů z celkového počtu 1,5 milionu každý rok míří na dvě místa – Pustevny a Lysou horu. Zbývajících 500 000 lidí se rozptýlí po ostatních částech pohoří. Cílem CHKO je podle Lehkého ulevit dvěma nejnavštěvovanějším lokalitám. Přiznal, že možností ale CHKO moc nemá. “Můžeme ale ovlivnit to, kam se lidé dostanou autem. Jde o vybudování sítě záchytných parkovišť a na ně navázané kyvadlové autobusové spoje. Pilotně se to zkouší u Lysé hory,” řekl.
Pomohla by podle něj i propagace nových a neokoukaných turistických cílů. “Všichni chtějí na Pustevny a Lysou horu. Chceme ale ukázat, že zajímavá místa jsou i jinde,” vysvětlil.
Podle správy CHKO se v posledních letech mění skladba návštěvníků Beskyd. Pěších turistů, kteří vyrazí na jednodenní túru, se zdá být méně. Místo nich se objevili běžci a cyklisti. Na přelomu století to byla horská kola, dnes elektrokola. “Staronovým fenoménem, který ale dříve neměl takový marketing, je putování po dálkových trasách, jako jsou Stezka Českem či Via Czechia,” řekl. Doplnil, že se změnil i způsob dopravy do hor. “Sám jsem pamětníkem sobotních vlaků či autobusů nacpaných výletníky. Dnes, kdy je hromadná doprava někde ještě lepší než v minulosti, řešíme problémy s invazí aut,” řekl.
Zásadní problémy s tím, že by turisté vstupovali do zakázaných a nejpřísněji chráněných lokalit CHKO, nemá. “Například v případě pralesu Mionší problém s nelegálními vstupy v podstatě neregistrujeme. Opačná situace je v případě rezervace v lokalitě Kněhyně. Tak ale evidujeme mírný pokles zaznamenaných přestupků. Hlavně díky fyzickým zábranám a hlavně vytrvalosti a nasazení našich strážců,” řekl.
V poslední době podle něj naopak řeší problémy s nelegálními vstupy na horu Smrk a také do útrob národní přírodní rezervace Pulčínské skály. “Počty případů, které řeší strážci v terénu, jsou nižší desítky. Odhadem do 50 za rok. Výše pokuty za nedovolený vstup do národních přírodních rezervací se pohybuje od 1000 do 5000 korun. Výše pokuty se odvíjí od míry závažnosti porušení zákazu vstupu. Vyšší postih dostávají turisté za táboření, rozdělávání ohně a poškozování vegetace.
0 komentářů